Lenka Chromá

Jsem sama sebou a mohu to kdykoli měnit:-)
  • Počet článků 100
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3024x

Lenka Chromá

Když vám umře psí kamarád

zhasne vám slunce v duši, zastaví se čas a pohltí vás nekonečná bolest. Hlavou vám proběhne celý váš společný život a znovu prožíváte nejkrásnější momenty vašeho přátelství. Jenže mě během jediného měsíce odešli oba psí přátelé.

10.9.2018 v 9:30 | Karma: 32,38 | Přečteno: 1237x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Aféra s pokličkou

„To maso nemůžu dusit, protože nemám k pánvi pokličku,“ vysvětloval mi jak malé holce. „Ale můžeš,“ oponovala jsem automaticky. „Bez pokličky nic dusit nemůžeš. Víš, co je to dušení?“ odpověděl s pocitem, že mě má na lopatkách. Neměl.

9.4.2015 v 12:33 | Karma: 22,14 | Přečteno: 1991x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Minigolf

„Takhle se to, probůh, nedrží,“ nevydržel už její amatérský úchop statný muž a prudce ji zezadu objal a už jí rovnal ruce na holi. Vůbec nevnímala jeho slova. Protože ty ruce tak příjemně hřály a jí se podlomila kolena. Kdyby mě tak chtěl k sobě ještě víc přitisknout a rty se zlehka dotknout toho jednoho jediného místečka na krku, přímo pod uchem a...

15.1.2015 v 12:32 | Karma: 22,54 | Přečteno: 1320x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Výlet

„Bééé,“ ozvalo se hlasitě ženě přímo za zády. Příšerně se lekla. Prudce se otočila, ale žádný beran, či ovce v dohledu nebyli. Pouze opodál studoval mapu u rozcestníku jakýsi muž se psem. Žena se znepokojeně odvrátila, aby si v průvodci dočetla, kudy dál.

13.1.2015 v 12:32 | Karma: 25,46 | Přečteno: 1394x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Na velikosti záleží?

„Znáš tu písničku od Zagorky Proč nejsi větší aspoň o pár cenťásků? Jak jsem Jindru uviděla nahého, okamžitě mi to naskočilo a nemohla jsem se přestat řehtat. Takového mrňouska jsi ještě neviděla, škoda, že mě nenapadlo ho vyfotit!“ smála se hlasitě Katka na celý autobus.

20.11.2014 v 12:32 | Karma: 33,77 | Přečteno: 3128x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Touha aneb když přijde jaro na podzim

Do života každé ženy přichází v nepravidelných intervalech touha. Touha po změně. Já tomu soukromě říkám, že jde na mě jaro. V těchto chvílích se snažím rozhýbat stojící vody mého života. Někdy jde o změny velké a nevratné, jindy o proměny menšího kalibru.

2.10.2014 v 12:18 | Karma: 18,69 | Přečteno: 1743x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Láska mezi mantinely

Já a napsat minipovídku? Já, co dám s přehledem sedm stran a ani nemrknu? To nemyslíte vážně! Tak tomu tedy říkám výzva... Výzva přijata! --------------------------------------------------------------------------------------------------------

29.9.2014 v 13:09 | Karma: 19,28 | Přečteno: 1517x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Jste připraveni zemřít?

„Myslíš, že jsi připravena umřít?“ šokovala mě otázkou kamarádka Nina. „No to teda nejsem!“ ohradila jsem se uraženě. V mém věku? Hodlá mi snad k narozeninám darovat zeminu na hrob, ať si zvykám? Nebo mi chce nabídnout životní pojistku? Nikoli. Bylo to mnohem horší.

25.9.2014 v 12:33 | Karma: 29,52 | Přečteno: 2277x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Hledá se muž!

„Konkurs? Konkurs na chlapa?“ jsem v šoku. Mluví z Majky víno, nebo se fakt zbláznila? Majka je moje kamarádka. Trochu cvok, trochu diktátor. Při troše štěstí z ní za pár týdnů bude cosi jako trenér přes vztahy. Trénuje na mě. Asi. „Potřebuješ chlapa a to hned,“ sdělila mi dál nekompromisně. Jen jsem bezmocně rozhodila rukama.

9.9.2014 v 12:33 | Karma: 39,80 | Přečteno: 11294x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Naháč od jezírka

To jezírko bylo pečlivě ukryté mezi rákosím a hustými stromy. Cestou, co k němu vedla, málokdy někdo chodil. Na jeho břehu se usídlila popelavá volavka. Nad hladinou se honily barevné vážky. Nikdo z nich netušil, čeho budou zakrátko svědky...

2.9.2014 v 12:26 | Karma: 25,02 | Přečteno: 1860x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Prasák

Popravdě, ačkoli svou postavou nepřehlédnutelný, vypadal spíš nezajímavě a nesměle. Nijak ji nezaujal, nebýt toho, že pod jeho váhou praskla lavice u ohniště a on se s rámusem zřítil na zem. Moc toho nenamluvil, ale když glosoval, následoval vždy výbuch smíchu.

5.8.2014 v 12:22 | Karma: 28,52 | Přečteno: 3112x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Stejně tě miluju

„Stejně tě miluju,“usmíval se spokojeně Michal, když jsem se vzteky skoro rozbrečela, jelikož mi odmítl vzít do lodi taštičku se šminky, parfém a deštník. Ani kabelka s KZP mi neprošla. Prý nač šitíčko a lak na nehty. Kajak není nafukovací. Nebo je to kanoe? Pořád se mi to plete. A nafukovací náhodou je!

17.7.2014 v 12:34 | Karma: 27,72 | Přečteno: 2180x | Diskuse| Letní povídka

Lenka Chromá

Kráva

Mobilní telefon zablikal a rozezněl známou melodií. Muž pohlédl na displej a zatvářil se potěšeně. Přijal hovor: „Ano.“ Usmíval se. K jeho překvapení se ze sluchátka ozval sice blízký, ale velmi úřední hlas: „Dobrý den, měl byste prosím chvíli čas na krátký nemonitorovaný hovor?“

19.6.2014 v 12:23 | Karma: 37,65 | Přečteno: 8552x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Rozhodla jsem se zabít manžela

oznámila mi Mirka. „Budu mu do jídla přidávat sádlo a do všeho začnu používat plnotučné výrobky,“ dodala chladně. „Já mu ten cholesterol vyženu až k nezměřitelným hodnotám! Klepne ho dřív, než se naděje.“ Nefalšovaně zuřila.

3.6.2014 v 12:21 | Karma: 31,83 | Přečteno: 2871x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Chromá

Když se blogerka zamiluje

Paradoxně zrovna já jsem nikdy na lásku na první pohled nevěřila. Ale jen do té doby, než jsem poprvé pohlédla do tvých nádherných zelených očí. Nikdy nezapomenu, jak jsi vystoupil z auta. Očima sis mě hned našel. A od té doby se naše cesty již nikdy nerozdělily.

15.5.2014 v 12:13 | Karma: 27,35 | Přečteno: 1839x | Poezie a próza

Lenka Chromá

Sobec

„Jak to čistíš tu papriku? Strašně plýtváš! To nemůžeš takhle odřezávat celý vršek. Když si papriku rozkrojíš, nebude se tolik vyhazovat!“ „Ale já tu papriku chci nakrájet na kolečka,“ stiskla zuby. „No tak ji nakrájíš na proužky,“ otravoval Béďa svým komentářem dál.

18.3.2014 v 12:27 | Karma: 32,57 | Přečteno: 2573x | Poezie a próza

Lenka Chromá

Krize středního věku

Tu viditelně smutnou ženu pozoroval už hodnou chvíli. Stála na mostě a hleděla na vodu. Ale jinak, než to dělají ostatní. Žádné potěšení v tom nebylo. Překonal svou vrozenou nesmělost, přistoupil k ní a oslovil ji: „Nemáte doufám v úmyslu žádnou hloupost?“

13.2.2014 v 12:43 | Karma: 33,46 | Přečteno: 2795x | Poezie a próza

Lenka Chromá

Akt pro Karla

„Chtěl, abych mu poslala svůj akt,“ zasnila se. „Kdo?“ zpozorněl její manžel. „Ten, jak fotí, co si s ním občas píšu,“ povzdechla si blaženě. „Úchyl,“ zhnuseně odvětil. „Proč úchyl? Víš jak je milý? A má smysl pro humor.“ „To má, když tě chce vidět nahou,“ odsekl.

17.12.2013 v 12:19 | Karma: 30,41 | Přečteno: 2516x | Poezie a próza