„A co vlastně děláš?“ „Na callu v bance.“„Na čem? :-)“„Na call centru, beru telefony na zákaznické lince.“ „Aha. A volá ti teď někdo tak pozdě?“ „Teď zrovna ne, ale občas mi to zazvoní. Hlavně klioši ze zahraničí.“ „:-) Taky ti zavolám.“ „:-) Už musím končit. Napíšeš zítra zase?“ „Jasně! V kolik budeš v práci?“ „V deset, ale nevím, jestli budu moct hned odpovědět.“ „V pohodě. Počkám si.“
„Ty hraješ hokej? No nazdar.“ „:-) Nelíbí se ti to?“„Ne, neuznávám sport, kde existuje pojem taktický faul.“ „:-)“
„Jsi tam?“ „Ale jo. Měla jsem telefon. Promiň.“ „Tobě ten hokej tak vadí? Holkám se sportovci líbí, ne? :-)“ „Hm...“ „?“ „Slyšel jsi někdy ty slavné hokejisty mluvit na veřejnosti? Zrovna včera byl v televizi rozhovor s jedním fešákem. Monokl pod okem, jak od kohosi dostal pukem a to bylo samé tak určitě, jakoby a prostě. Kloudnou větu dohromady nedal.“ „To jsem byl já :-D“ „Ha ha.“„Fakt, to jsem byl já. A nedostal jsem pukem, ale holí :-)“ „To ti tak věřím! Vždyť jsi psal, že posloucháš Vivaldiho a rád čteš A. C. Clarka. A Čapka a Coleha.“ „Ty si myslíš, že hokejista tohle dělat nemůže? :-)“ „No...moc mi to ke zpocenému chlapovi jako hora se zahnutým klackem v ruce nesedí.“ „Zapomněla jsi na monokl pod okem :-D A co jako? Můj spoluhráč zase píše básničky. Ty si o nás nic dobrého nemyslíš, co?“ „Promiň. Zaskočilo mě to. Když já ten hokej fakt moc nemusím. Bolí ta rána moc?“„Docela jo.“„Měl bys jít na rentgen.“ „:-) byl jsem.“ „A dobrý?“ „Tak určitě :-)“ „:-D“ „A nechtěla bys jít prostě s jedním, jakoby hokejistou do Národního? Sehnal jsem lístky na Labutí jezero.“ „Tak určitě ;-)“
Věnováno onomu, co taky rád Čapka a Vivaldiho a jež kdysi dokázal pukem překonat samotného Dominátora :-)