Myslím, že debata popsaná v příběhu je fikce. Neumím si představit, že bych ztrácel čas takovýmto filozofickým tiátrem, když potřebuji něco dusit . Klidně zkousnu i alobalovou pokličku. 

Nádherná ukázka toho, že mozek ženy a muže není stejný. Každý má samozřejmě tu svou pravdu. Muž uvažuje nad pokličkou čistě věcně fyzikálně, poklička je prostě malý příklop nebo poklop, který může být zhotoven z čehokoli a který zajistí uzavření nádoby, aby mohl vzniknout potřebný tlak, žena má pojem poněkud vymezenější a váže se ve své představě jen na určitý kuchyňský předmět, předmět své zkušenosti. A tak to má být. Kdyby totiž s mužem nepředstíraně souhlasila, znamenalo by to, že je založením intelektuálka a to už je trochu něco jako mužatka.

Poklička .-)

Je to poklička... 

Basta...

Ale jo, to by se klííídně mohlo stát i u nás

Jano, to me moc tesi. A neni to jen skodolibost 

Doufam, ze alespon u vas podobne chvile, aspon nekdy, konci happy endem 

Dekuji Vando, je moc mile vas tady potkat.

Přemýšlím o tom mechanismu, který dokáže, že kvůli takové maličkosti, jako je poklička - se dva lidé (kteří jsou jinak inteligentní, bezproblémoví, milující...) - dovedou i přizabít, nebo si přesně takto "jen" dočista zkazí vzájemný vztah...

Toto jsme my lidé, takto se chováme. Ale proč, jaký spouštěč je v nás ukryt? Adrenalin.. Provokace... Ale proč? vždyť ti dva se milují, nebo ne? Nebo se právě proto milují, že mají chuť se i zabít?

Myslím, že v článku je spousta nadsázky. Tedy doufám. 

Usvědčila jste se z omylu sama, když jste napsala. "Zatoužila jsem mít v ruce pokličku od zavařovacího hrnce." Alobalem přeci mlátit nejde, tudíž to není poklička :)

Ts, nerozmotaným alobalem lze mlátit naprosto efektivně

Tak trochu jsem se tam našel. :) Tak jsem Vám dal "ohřívač". :)

Dekuji za ohrev :-) snad jste si vybral i spravny konec pribehu, ale neco mi rika, ze happy end to nebude 

dobře, jak jinak!

Diky moc, Horste!